Tottenham

Tottenham 2025/26: Sezóna plná zklamání v Premier League

Pro Tottenham představovala sezóna 2025/26 jednu z nejtěžších kapitol v historii klubu v Premier League. S pouhými 41 body z 39 odehraných zápasů a konečným 17. místem v tabulce se svěřenci trenérského štábu propadli do hlubin anglického fotbalu, kde se běžně pohybují týmy bojující o záchranu. Deset výher, jedenáct remíz a osmadvacet porážek vytvořilo nelichotivou bilanci, která zanechala fanoušky v hlubokém smutku a vyvolala vážné otázky ohledně budoucnosti projektu.

Ofenzivní výkony Tottenhamu byly tristní. S pouhými 49 vstřelenými brankami, tedy průměrem 1,26 gólu na zápas, se útočná síla týmu řadila mezi nejhorší v lize. Defenzivní problémy byly ještě markantnější – 59 obdržených branek znamenalo průměr 1,51 gólu na utkání a pouze devět čistých kont zdaleka nestačilo na ambice klubu. Nejdelší vítězná série činila pouhé dva zápasy v řadě, což ilustruje neschopnost týmu nastolit jakoukoli formu stability a kontinuity výkonnosti.

Závěrečná fáze sezóny přinesla mírné zlepšení formy v podobě sledu WLDWW, jenž však přišel příliš pozdě na to, aby jakkoli změnil celkový obraz kampaně. Tottenham se ocitl v situaci, kterou si před začátkem ročníku neuměl představit ani ten největší skeptik – boj o holé přežití v elitní anglické soutěži místo ambicí na evropské příčky.

Sezona 2025/26 v číslech a souvislostech

Pro Tottenham Hotspur se ročník 2025/26 zařadil mezi nejhorší v jejich moderní historii. S konečným 17. místem v Premier League a pouhými 41 body mužstvo zakončilo soutěž s bilancí pouhých deseti výher, jedenácti remíz a sedmnácti porážek. Tento výsledek představoval citelný pokles ve srovnání s předchozími sezonami, kdy se Spurs pravidelně umisťovali v horní polovině tabulky. V kontextu soutěže, která je považována za jednu z nejkonkurenceschopnějších ligových soutěží na světě, znamenalo 17. místo boj o záchranu až do samotného závěru ročníku.

Oficiální statistiky odhalily značné problémy v defenzivní fázi hry. Tým inkasoval 59 gólů, což odpovídá průměru 1,51 branky na zápas, zatímco v útoku se podařilo vstřelit pouze 49 gólů, tedy 1,26 na zápas. Rovnováha mezi útokem a obranou byla narušena po celou dobu soutěže. Devět čistých kont představovalo průměrný výsledek, který neodpovídal ambicím klubu. Nejdelší série výher činila pouhé dva zápasy, což ilustrovalo problémy s udržením positivity a konzistence výkonnosti v delším časovém úseku.

Závěrečná fáze sezony přinesla alespoň částečnou úlevu. Z posledních pěti utkání získali Tottenhamští sedm bodů díky výhrám nad Wolverhamptonem, Aston Villou a domácímu Evertonu, remíze s Leedsem a jedné porážce od Chelsea. Tato forma v závěrečných kolech pomohla odvrátit hrozbu sestupu, přestože celkový obraz sezony zůstával negativní. Gólový rozdíl minus deset gólů (-10) a celkový počet 39 odehraných zápasů dotvářely obraz ročníku, na který budou v klubu dlouho vzpomínat jako na období hluboké rekonstrukce a nutných změn.

Taktická analýza: 4-2-3-1 a herní styl

Formace 4-2-3-1 se v průběhu sezony stala základním stavebním prvkem pro Tottenham, přestože dosažené výsledky nijak neodpovídaly ambicím a kvalitě kádru. Systém se dvěma defenzivními záložníky měl theoretically zajistit stabilitu před obranou a zároveň umožnit volný pohyb tří ofenzivních hráčů za jedním hrotovým útočníkem. V praxi však propastný rozdíl mezi domácí a venkovní bilancí odhalil zásadní problém v adaptabilitě týmu na různé herní situace.

Zatímco na půdě soupeřů Tottenham působil kompaktnějším dojmem a dokázal efektivně využívat rychlé přechody, domácí zápasy odhalovaly chronické potíže s prosazením se při vysokém držení míče. Venkovní bilance sedmi výher z devatenácti utkání ukázala, že tým je schopný hrát kompaktně a využívat volné prostory v defenzivně orientovaných soupěřích. Doma naopak tlak na výsledek a nutnost aktivnějšího přístupu vedly k nevyváženosti mezi útokem a obranou, což se projevilo pouhými třemi výhrami z dvaceti domácích utkání.

Mezi hlavní slabiny patřila neschopnost transformovat herní převahu ve stabilní gólový výdělek, což dokládá i ne příliš vysoký počet vstřelených branek v poměru k celkovému obrazu hry. Defenzivní nestabilita se projevovala zejména v momentech, kdy soupeř dokázal proskočit středovou osu a ohrozit branku přímými průniky. Formace sice teoreticky poskytovala dostatečnou šířku na krajích zálohy, nicméně součinnost mezi pressingem a coverem nebyla konzistentní napříč celým zápasem.

TýmováCHEM (myšleno xG) naznačovala slušný potenciál v ofenzivní fázi, který se však v konečném důsledku nepodařilo přetavit v odpovídající bodový zisk. Taktická disciplína a herní identita zůstávaly po většinu sezony nejasné, což se odrazilo v průměrném bodovém zisku a nepřesvědčivému umístění mimo jakékoli evropské příčky. Posbíraných jedenáct remíz naznačuje tendenci k vyrovnaným duelům bez výrazného liftu v klíčových momentech, což celkově zakončilo ročník hluboko pod očekáváním.

Hráčská síla a šíře kádru Tottenhamu v sezoně 2025/26

Útok Tottenhamu v ročníku 2025/26 nesl známky zoufalého nedostatku produktivity. Richarlison se stal jednoznačně nejdůležitějším ofenzivním prvkem s osmi brankami a třemi asistencemi ze 28 startů, což z něj činilo hráče s nejvyšším počtem gólů v celém kádru. Jeho příspěvek byl však nedostatečný vzhledem k celkovému bodovému zisku mužstva. X. Simons se prezentoval jako užitečný tvůrce hry s pěti asistencemi z 27 zápasů, ovšem pouhé dvě vstřelené branky svědčily o jeho potížích s dokončováním akcí. W. Odobert odehrál s 30 starty nejvíce minut mezi útočníky, ale jeho dva góly a čtyři asistence naznačovaly spíše herní vytíženost než skutečný dopad na výsledky.

Středová řada nabídla smíšený obrázek. João Palhinha předvedl solidní výkony jakožto motor zálohy s 29 odehranými zápasy, čtyřmi góly a třemi asistencemi, což z něj činilo nejproduktivnějšího středopolaře. L. Bergvall nastoupil k 23 utkáním a jeho aktivita v podpoře útoku přinesla dvě asistence, avšak pouze jeden gól. R. Bentancur působil v 25 zápasech s minimálním bodovým příspěvkem v podobě jedné branky a jedné asistence, což odráželo jeho rezervovanější roli v herním plánu.

Defenzivní výkony byly poznamenány vysokým počtem inkasovaných gólů, přestože m. van de Ven překvapil ofenzivní statistikou šesti branek ze 29 startů na pozici stopera. Jeho gólová bilance představovala druhý nejvyšší počet v celém týmu a naznačovala jeho aktivní zapojování do útočných akcí. Pedro Porro absolvoval 31 zápasů jako pravý obránce bez jediného gólu, ale jeho tři asistence dokazovaly snahu přispívat k ofenzivní hře. D. Spence odehrál stejný počet utkání v obraně bez přímého bodového přínosu, což ilustrovalo jeho čistě defenzivní funkci v sestavě.

Otázka šíře kádru se ukázala jako kritický problém celé sezony. Úzký počet opravdu produktivních hráčů, kombinovaný s vysokým počtem remíz (11) a porážek (17), odhalil nedostatečnou kvalitu v hloubce soupisky. Tým neměl dostatečnou rezervu v podobě střídajících hráčů schopných pravidelně měnit výsledky zápasů, což se projevilo na celkovém 17. místě v konečné tabulce s pouhými 41 body.

Domácí a venkovní výkonnost: propastný rozdíl v sezoně

Celková bilance Tottenhamu v sezoně 2025/26 odhalila jeden z nejmarkantnějších rozporů mezi domácí a venkovní formou v celé Premier League. Při pohledu na základní čísla je patrné, že úspěch mužstva byl v podstatě postaven na výkonech na soupeřových hřištích. Zatímco venku Tottenham nasbíral impozantních sedm výher z devatenácti zápasů, což představuje úspěšnost přesahující sedmatřicet procent, doma na svém stadionu vyhrál pouhé tři utkání z dvaceti. Tato patnáctiprocentní domácí úspěšnost jej řadila mezi statisticky nejhorší celky ligy v tomto ohledu, což mělo zásadní vliv na celkové umístění na sedmnácté příčce.

Rozdíl mezi domácí a venkovní bilancí nebyl pouze v počtu výher, ale také v celkovém bodovém zisku. Venkovní zápasy přinesly mužstvu pětadvacet bodů, zatímco domácí prostředí vygenerovalo pouhých šestnáct bodů. Takto výrazný nepoměr naznačuje, že herní systém a taktické pojetí, které mužstvo uplatňovalo na půdě soupeřů, se výrazně lišily od přístupu v domácích podmínkách. Absence konzistence v domácích výkonech se projevila v sérii remíz a porážek, které postupně stahovaly mužstvo k spodní části tabulky.

Analýza střelecké aktivity odhaluje další dimenzi tohoto problému. Domácí zápasy přinášely výrazně nižší počet gólových příležitostí a celkově menší ofenzivní tlak na soupeřovu branku. Tato skutečnost se promítala i do dostupných kurzů u bookmakerů, kteří na domácí zápasy Tottenhamu často nabízeli hodnoty odrážející jeho neúspěšnost v roli favorita na výhru v základní hrací době. Při hodnocení 1X2 trhu bylo zřejmé, že kurzy na domácí výhru systematicky podhodnocovaly pravděpodobnost úspěchu, což odpovídalo historicky slabým domácím výsledkům v průběhu celé sezony.

Časové rozložení branek: Kdy Tottenham skóroval a inkasoval

Analýza gólového distribuce Tottenhamu v sezoně 2025/26 odhalila značně nerovnoměrný vzorec, který zásadně ovlivnil celkovou bilanci týmu. Celkem 48 vstřelených branek bylo rozloženo s výrazným důrazem na závěrečné fáze zápasů. Nejproduktivnějším obdobím byla poslední čtvrthodina základní hrací doby mezi 76. a 90. minutou, v níž svěřenci vstřelili 12 gólů. Tento projev stálého tlaku v závěru utkání signalizuje schopnost udržet vysokou intenzitu i po náročných devadesáti minutách, což je statisticky pozitivní indikátor pro sázkaře sledující O/U trhy v pozdějších fázích zápasů.

Zajímavým zjištěním je vysoká produktivita v závěrech poločasů. Období mezi 31. a 45. minutou přineslo 11 gólů, což naznačuje efektivní využívání standardních situací a přechodových momentů před odchodem do šaten. Naopak vstup do utkání patřil k nejslabším fázím – pouhé 4 góly v úvodních patnácti minutách odhalovaly pomalé rozjetí herního systému, které mohlo být způsobeno opatrným taktovým přístupem v úvodních fázích.

Defenzivní bilance představovala zásadní problém celé sezony. Nejkritičtějším obdobím byl závěr prvního poločasu, konkrétně 31. až 45. minuta, kde Tottenham inkasoval tragických 20 branek – tedy třetinu všech obdržených gólů. Tento alarmující trend v závěrečných minutách poločasů představoval systematickou slabinu, kterou soupeři systematicky exploatovali. Druhým nejproblematičtějším obdobím byla závěrečná desetiminutovka mezi 76. a 90. minutou s 15 obdrženými góly, což vytvářelo nebezpečnou kombinaci pro sázkaře na trh BTTS i 1X2. Naopak relativně stabilní byla střední fáze utkání mezi 16. a 30. minutou a 46. až 60. minutou, kde obrana inkasovala shodně pouhých 5 gólů. Tyto úseky představovaly jediné světlé momenty v jinak problematické defenzivní práci během celé sezony.